květen 2006, Ženská záležitost
Přestože Daniela Šinkorová získala už dvě ceny Thálie, největší popularitu a cenu TýTý jí přinesla role doktorky Gity v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Nejvyššího profesního ocenění si úspěšná divadelní a muzikálová herečka moc váží, ale nejvíc ji těší, když je v divadle „narváno“, diváci odcházejí spokojení a přicházejí znovu a znovu. Jenže to se dělo i v době, kdy ocenění ještě neměla.
Setkat se s takovým pochopením, jaké nacházejí pacientky u seriálové lékařky Gity, je asi snem většiny z nás. Znáte podobného doktora?
Já naštěstí doktory moc nenavštěvuji. Ale takovou gynekoložkou je podle mne Míša Klimková, můj vzor, která mi při „profesním vývoji“ Gity hodně pomohla. Při filmování nás také občas chodí hlídat skvělá porodní asistentka Ivanka Königsmarková, která má letité zkušenosti a ten správný nadhled. Obecně mám ráda doktory takové, kteří léčí nejenom danou nemoc, ale i vaši duši: dokážou naslouchat i zeptat se… Já bohužel na svou první návštěvu gynekologické ordinace nemám dobrou vzpomínku…
Gynekologie je profesí zabývající se intimními záležitostmi. Bavili jste se doma otevřeně o sexu?
Moji rodiče byli dost konzervativní. Nahota i intimní věci byly skoro tabu. Ale hodně jsem se dověděla, když jsem od čtrnácti let bydlela na internátu. Tam byl pro tyto debaty prostor. Vždycky jsem měla spíš starší kamarádky, ovlivnila mě i starší sestra Janka a také kupodivu profesorky a vychovatelky. A pak… stejně vás nejvíc naučí životní praxe – metoda pokus, omyl, náprava…
Do rodné Nitry se prý dostanete jednou za dva měsíce, jak snášíte odloučení od rodiny?
Denně si telefonuji nebo píšu s maminkou, když může, jede za mnou do Prahy… Ale samozřejmě, jednou za čas, když mi zrovna není nejlíp, si naplno uvědomím, jak tratím na tom, že máma i sestra s rodinou nejsou blíž – „k dispozici“. To zázemí, rodinný krb, mi občas schází. Doma pro mě vždycky bude u maminky v Nitře. Ale obecně – jsem kosmopolitní člověk – takže teď je pro mě doma v Praze, kde mám přátele, práci a svou postel (smích).
Jak jste prožívala dětství, podporovali vás rodiče ve splnění vašeho snu?
Maminka i sestra mě podporovaly hodně, tatínek byl zpočátku dost zklamaný, že jsem si nevybrala složitější obor. Říkal, že jsem dost chytrá na to, abych mohla být architektkou nebo lékařkou. Povolání herečky mu připadalo nestálé, nevděčné a vzdělání nedostatečné pro opravdový život. Ale nakonec, když jsem uspěla ve své první roli v Národním divadle v Bratislavě, se s tím smířil a pochopil, že budu šťastná, když budu moci budovat v životě to, k čemu mám vztah.
O Brně, kde jste absolvovala JAMU, se říká, že je to město studentů. Jak jste prožívala svá studia vy?
Náš ročník na JAMU - to byli samí fanatici do muzikálu. Takže jsme opravdu od rána do večera byli ve škole, a i když jsme „zapařili“, obvykle jsme to odstartovali pouštěním videa opět s nějakým muzikálem… Později jsme už začali dostávat role v divadlech, takže veškerý volný čas jsem dělila mezi studium rolí a mou studentskou lásku – Romana. Na Brno mám dodnes jen ty nejhezčí vzpomínky.
Jsou situace (profesní i soukromé), kdy býváte nervózní? Jak se v takovém případě uvolňujete? Dáváte své emoce najevo, když vás někdo rozčílí, dokážete třeba zvýšit hlas, nebo jste stále vyrovnaná jako vaše seriálová postava?
Snažím se být vyrovnaná, podobně jako Gita. Ale v soukromí se mi to občas vymstí – dlouho v sobě negativní pocity potlačuju, až jednou za čas vybouchnu – většinou v ten nepravý moment. Gita je taková vrba a držák pro ostatní, ačkoli má svých problémů dost. Mám s ní hodně společného.
Jste připravena na možnost, že o vás nějaký bulvár napíše lživé informace?
Možnosti bulváru jsou v dnešní době nedohledné… takže si myslím, že připraven vlastně nemůže být nikdo. Snažím se ale žádné skandály nevyrábět. Žiju prostě normální pracovní i soukromý život.
Myslíte, že roli matky v seriálu Ordinace lze brát jako jistou „přípravku“ pro budoucnost? Přemýšlíte už o rodině?
To víte, že ano. Ale domnívám se, že jestli to má být, tak se to stane. A není to dobré plánovat. Dítě rozhodně chci, protože si myslím, že teprve potom je ženská kompletní. Cítím v sobě, že bych chtěla být mámou.
Jaká je atmosféra při natáčení Ordinace, kdo z kolegů je vám lidsky nejbližší?
Při natáčení se sešla opravdu dobrá parta lidí. Životně nejblíže mám k Veronice Jeníkové, paní Kantorkové (Bobina), Romanu Zachovi, Petru Rychlému, Jirkovi Langmajerovi, Lindě Rybové, Davidu Prachařovi,… mohla bych pokračovat dál. Jsou tam výrazné osobnosti a skvělí profesionálové. Moc dobře se mi pracuje s režisérem Jánem Sebechlebským. Ví přesně, co chce, na druhou stranu mi ale nechává prostor pro mé vlastní vyjádření – a to je vzácný kompromis. A na place umí vytvořit úžasnou pohodu! Přestože se pracuje ve velkém tempu, nenastala žádná „ponorka“. Pořád se rádi vidíme a probíráme spolu i osobní problémy.
Čím teď žije Daniela Šinkorová
Už třetí sezonu hraje hlavní roli v muzikálu Kabaret v plzeňském Divadle J. K. Tyla (za ni dostala D. Š. druhou Thálii), na komorní scéně Divadla Na Fidlovačce vystupuje v obnovené hudební komedii Miluju tě, ale..., 1. června bude mít v Divadle Na Fidlovačce premiéru muzikál Hledá se muž. Zn. Bohatý!, který se hraje i na Broadwayi. Do září musí nazkoušet muzikál Sugar (Někdo to rád horké). Připravuje desku s hity z původního českého muzikálu Jack Rozparovač, který bude mít světovou premiéru a je prvním muzikálem, v němž byla psána role přímo pro ni. Autorem hudby je Vašo Patejdl, texty napsal Eduard Krečmar. Od července začne natáčet třetí sérii Ordinace v Růžové zahradě, v prosinci ji čeká turné k vánoční desce, série živých koncertů s velkým bigbandem.