Palác Blaník, následně Komorní FidlovačkaHudba: Joe DiPietro
České texty: Adam Novák
Režie: Antonín Procházka
Premiéra: 2. dubna 2003, 16. ledna 2004 a 30.3. 2006
Synopse:
Začínáme v šerém dávnověku. Na scénu přicházejí čtyři postavy. Mluví o ženách. Mluví o mužích. A okamžitě si uvědomují, že je tady potenciální problém Ostrým střihem se posouváme o tisíce a tisíce let dopředu a čtyři dnešní mladí lidé se nervózně připravují na první schůzku, na které chtějí udělat ten nejlepší dojem. A potom již sledujeme celou plejádu jednotlivců, kteří se chtějí seznámit. Na schůzce v restauraci si dvě ženy, každá je obětí jinak nudného Boba, stěžují na neutěšenou situaci při hledání budoucího partnera Rodiče mladého muže jsou přesvědčeni, že jejich syn a jeho dívka jim přišli oznámit své zasnoubení, ale místo toho dochází k rozchodu. Přichází čas na reklamu: této příležitosti využívá sexuologicko-právnická firma. Následuje velmi neobvyklý seminář vdavekchtivých mužů a žen ve státním vězení. Zatímco se novomanželé chystají na svatební cestu, jedna z družiček vykřičí svůj názor na život a šaty, které si musela obléci. Mladý tatínek, zcela zpitomělý ze své nové role, se snaží pochopit, co se to s ním děje. Manželé ve středním věku, unaveni dennodenní rutinou, se připravují k manželským povinnostem. Rodina se dvěma dětmi se pokouší o jednu z nejobtížnějších disciplin v historii lidstva – jet společně autem. Manželka čeká na manžela, muž čeká na svou ženu a další žena prostě čeká ve frontě na dámské toalety. Naši protagonisté stárnou.Sledujeme starší manžele při jejich pravidelné snídani. A pak se již dva staří lidé potkají v krematoriu na cizím pohřbu a přijdou na to, že láska kvete v každém věku. A již jsou tu zpátky naše postavy a prozrazují, že přes všechny ty trable, které s sebou přináší láska, si lidé nikdy nedají pokoj.
Danka o své roli:
"Já hraji ženu ve všech možných podobách od patnácti let až po sedmdesátku. Nejvíc mě baví ta stařenka. To jak má třesavku a jak stepuje, mě hodně baví. Je to fakt super!"
Fotogalerie